Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Komfort rodičky v průběhu spontánního a indukovaného porodu
BERANOVÁ, Jana
Bakalářská práce pojednává o komfortu rodičky v průběhu spontánního a indukovaného porodu. Spontánní, neboli samovolný porod nastoupil na základě přirozených mechanismů organismu ženy a probíhal bez zásahů porodníka. Naopak indukovaným porodem rozumíme umělé vyvolání děložní činnosti za účelem ukončení těhotenství vaginálním porodem. S porodem úzce souvisí i komfort, který je definován jako stav tělesné, psychické a sociální pohody nebo klidu. Dle literatury je rozlišen na tělesný, sociální a komfort prostředí. V teoretické části je práce na základě odborné literatury a nejnovějších poznatků v této oblasti více přiblížena výše popsaná problematika. Dále je podrobně rozpracována ošetřovatelská péče o rodičky v průběhu spontánního i indukovaného porodu a role porodní asistentky během všech fází porodu. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na vnímání rozdílnosti komfortu u spontánního a indukovaného porodu rodičkami během porodu. V práci byl stanoven jen jeden zásadní cíl, a to právě zjistit rozdílnost ve vnímání komfortu rodičky při spontánním a indukovaném porodu. Byly stanoveny 2 výzkumné otázky. Znění první výzkumné otázky: ?Jak ženy hodnotí rozdílnost ve vnímání bolestivosti kontrakcí děložních a celkového komfortu při spontánním a indukovaném porodu?" Druhá se zabývala rozdíly v léčebném režimu: ?Jak ženy hodnotí rozdíl v léčebném režimu při spontánním a indukovaném porodu?" Ke zpracování této problematiky a zjištění stanoveného cíle bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Pro sběr dat byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. Tyto rozhovory byly poté zpracovány metodou obsahové analýzy. Výzkumným souborem byly ženy po porodu na oddělení šestinedělí Nemocnice Strakonice, a.s. Pro kvalitativní výzkum bylo zvoleno osm žen, které mají zkušenost jak se spontánním, tak i indukovaným porodem. Na základě výsledků kvalitativního výzkumného šetření se dospělo k dále popisovaným závěrům a odpovědím na výzkumné otázky. Většina respondentek lépe zvládla spontánní porod. Jen jediná respondentka byla spokojenější spíše s průběhem indukovaného porodu. Všechny oslovené respondentky si uvědomovali, že nepohodlí a bolest, které porod provází, jsou nedílnou součástí porodního děje, ale přece jen byly zaznamenány značné odlišnosti především v prožívání bolestivosti děložních kontrakcí. Při spontánním porodu rodičky udávaly pozvolný nástup kontrakcí, takže si na bolest mohly lépe zvyknout a připravit se. Při indukovaném porodu byly bolesti náhlé, prudší a neustále intenzivní. Největší rozdíl ve vedení porodů všechny respondentky (bez jediné) pocítily v možnosti volného pohybu, který jim byl umožněn jen při porodu spontánním. Při indukovaném byl prý omezován častými CTG kontrolami a častějším vaginálním vyšetřením. Dále také při spontánním porodu mohli pít a jíst. Také více využívaly nefarmakologických úlevových metod, jako jsou úlevové polohy, aromaterapie, gymnastický míč, masáže, sprcha apod. Při indukovaném porodu již žádaly o farmakologické metody. Snahou odborné veřejnosti, především porodní asistentky, je vytvořit rodičkám nejvyšší možnou úroveň komfortu (pohodlí), aby byly s průběhem porodu, co nejvíce spokojené a vlastní porod tak co nejlépe zvládly. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro těhotné ženy, které se aktivně připravují na blížící se porod. Využít ji ale rovněž mohou budoucí porodní asistentky, které se na toto povolání připravují, případně duly a další osoby účastnící se porodu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.